Už je linux zralý na domácí desktop?
To, že GNU/Linux je zralý pro nasazení na serverech, to je skutečnost trvající již několik let. Populární kombinace
LAMP ovládá mnoho strojů po celém světě. Párkrát jsem ho zkoušel instalovat i na domácí PC, vždy však bez grafického prostředí. Ne, že bych byl takový puritán, ale prostě jsem nebyl dost trpělivý, abych zjišťoval, proč se daná instalace nekamarádí s grafickou kartou nebo jiným HW.
Před několika týdny jsem se
nechal zlákat a vyzkoušel jsem
Linux 9.1 FTP Edition. Po bezproblémové instalaci říkám - ano, tato distribuce je i pro klikací uživatele. A to i pro ty, kteří nevládnou angličtinou. Zvládnete-li instalovat microsoftí wokenice, zvládnete i tuto distribuci. Nemáte-li k dispozici svižný internet (jste tedy pravděpodobně dial-UPista či mobilní GPRSista) a máte-li DVD mechaniku a kus volého místa na disku (2 až 5 GB), potom neváhejte a vyzkoušejte.
Po instalaci jsem si zvolil heslo pro uživatele root.
Jste upozorněni, že pod tímto účtem nemáte běžně pracovat. Doporučuji zde změnit typ hashe (nepřesně šifrování) hesla z DES na MD5 nebo Blowfish. Vaše heslo potom může mít více jak 8 znaků.
Následoval doporučeníhodný update, který již probíhal z internetu. Skončil jsem vytvořením účtů dalších uživatelů. Počítač bude sdílet více uživatelů (manželka, děti), kteří jsou zvyklí na Windows od Microsoftu. Zrušil jsem tedy resetovací funkčnost trojhmatu Ctrl+Alt+Del. Musel jsem ještě vysvětlit, že při zadávání hesla nefunguje číselná klávesnice a neobjevují se hvězdičky. Moje mladší dcera velmi rychle odhalila, že ve Flash Playeru může hrát i pod
Firefoxem, ale
Shockwave Player bude muset oželet. Hned nato objevila Frozen-Bubble a okupovala drahnou chvíli společně s druhou dcerou klávesnici.
Když jsem se opět dostal počítači, změnil jsem v
zavaděči pořadí při bootování. To abych nebyl za despotu, který nutí zbytek rodiny používat nový operační systém. Stejně tak jsem nechal v dalším operačním systému možnost volby mezi Internet Explorerem a
Operou. A propo, první rozšíření, které jsem přidal do Firefoxu byla
myší gesta. Když to pro dnešek uzavřu. Existují vyzrálé linuxové distribuce pro domácí počítače.
Pokud si netroufáte instalovat linux na pevný disk, můžete vyzkoušet distribuci
Knoppix 3.4 CZ DVD. Výborná věc pro demonstrační účely.
V USA plánují RFID pasy
Díky upozornění na
Geeklandii jsem si přečetl v magazinu
Wired o plánech amerických úřadů na zavedení technologie
RFID u cestovních dokladů. Je zajímavé, jak jsou ve Spojených státech posedlí bezkontaktními čipy. Nejen zboží ve velkých obchodních řetězcích typu Wal-Mart, ale třeba i psi a kočky nebo platební karty. To vše by mělo obsahovat bezkontaktní čip.
Pro činnosti jako je inventura zboží nebo nalezení majitele zatoulaného psa se mi zdá tato technologie vhodná. U dokladů a platebních karet bych zůstal u kontaktního čipu. Doufám, že v Evropě nebude americký bezkontaktní trend zbrkle akceptován. Závěrem této poznámky nutno podotknouti, že pražští psi budou muset mít od příštího roku
čip nebo tetování.
Volba mezi bloguje.cz a blogger.com
Když se někdo rozhodne publikovat svoje poznámky a zápisky na webu, má tři možnosti:
- Naprogramuje nový redakční (CMS) systém a testuje, tedy publikuje. Takový tvor má svůj server s vlastní doménou. Má vše pod kontrolou. Bývají to osobnosti s technoidním charakterem, prostě hackeři.
- Zvolí si již hotový redakční systém, používá jej a stane se jeho zlepšovatelem. Jeho blog má obvykle svoji originální doménu. A často má i svůj server, protože má rád kontrolu nad svými daty. Využívá někdy i webhostingu, kde má alespoň vlastní databázi. Má téměř vše pod kontrolou. To je zdravé jádro blogovací scény.
- Vybere si již hotový redakční systém a používá ho. Využívá služeb hotového systému. Registruje se, vybere si šablonu a začne. To je případ drtivé většiny grafomanů, pisálků, pozorovatelů, experimentátorů a vůbec všech, kteří publikují na webu.
Já jsem ten třetí případ. Po několika týdnech, kdy se pohybuji na bloguje.cz a blogger.com, jsem se rozhodl, že zůstanu na obou. Hlavním místem pro moje zápisky bude
Blogger.com. Tady budu psát, opravovat, upravovat.
Bloguje.cz bude záložní, kam budu umisťovat kopie článků. Možná mě to časem přestane bavit, ale zatím to bude takto.
Proč mi sedí blogger.com více? Protože se s ním píšou lépe nové příspěvky. Funkci "Preview" potřebuji a to ještě před publikováním. Náhled na bloguje.cz to činí až ex post. Speciální program pro editaci zatím nepotřebuji. Rozdíly ze začátku nejsou velké, ale postupem času možná vyplují na povrch.
Například jinak pojatá diskuze pod články. Blogger.com vás nutí zaregistrovat se nebo psát jako anonym. Nemůže tedy někdo psát pod
přezdívkou někoho jiného. Možnost publikovat článek mailem a poslat ho následně po zveřejnění mailem na určenou adresu. Funkce "BlogThis" pro okamžité komentování libovolné webové stránky. Vazba na systémy pro
publikování fotografií.
Ale i bloguje.cz má v několika bodech navrch. Možnost dělit dlouhé příspěvky na
úvod a zbytek článku. Zatím jsem si této možnosti u bloggeru nevšiml stejně jako podpory
"Trackback". České, slovenské a polské prostředí nakonec může být pro některé podstatnou a rozhodující výhodou.
Update: Trackback jsem zde rozchodil, ale podobně jako RSS je třeba využít služeb třetích stran. Navíc je ten trackback jen "jednosměrný", má problém s češtinou a časovou synchronizací. Budu dál experimentovat...
Několik dnů bude Gross Velkým bratrem
Byla vypuštěna
Google bomba. Kdo v tom má prsty, že náš
předseda vlády vyplul na hladinu Internetu jako Velký bratr a odsunul tak za sebe i šmírovací software stejného jména?
Vypadá to, že bude zřízena nová vyšetřovací komise s názvem Velké Ucho, která to celé nechá klasicky vyhnít. Prezident promluví do duše ministrovi vnitra a ten pod tíhou okolností neodstoupí. Ještě se zastane policejního prezidenta, který to myslel přeci upřímně, když mluvil o "nasazování operativní techniky", jak se říká odborně odposlechům. Preference SocDem o něco stoupnou. Dojde na Škromachova slova z Kotle: "Ať se vám to líbí nebo ne, bude líp".
Mistr bonmotů (Miloš Zeman) při včerejší oslavě svých šedesátin pronesl, že v ČSSD panuje kult osobnosti, ovšem až na jednu maličkost: chybí ta osobnost.
Hurikány jsou proti Bushovi
Na rozdíl od voleb v Česku, které nepřitahují pozornost a má o ně zájem jen menšina voličstva, začalo v USA volební klání nejtěžšího ranku. Souboj Bush-Gore v roce 2000 ovlivnil třetí muž v pozadí, Ralph Nader. Tehdy kandidoval za stranu Zelených a na Floridě nabral několik desítek tisíc hlasů. Přitom v epicentru těsnosti minulých prezidentských voleb, tedy na Floridě, byl rozdíl jen několik stovek voličů. Tehdy se říkalo, že Nader odebral hlasy pro demokratického kandidáta. Jak to na Floridě, ale hlavně v celých Spojených státech dopadne letos?
Když už jsme u té Floridy. Tam začali volby v předstihu. Nader tam kandiduje také. Objevil jsem jednu zajímavost. Bob Morris si dal tu práci a provedl
projekci
dvou map. Jednou jsou výsledky voleb na Floridě v roce 2000 a druhou jsou dráhy tří hurikánů, které se letos přehnaly přes tento stát. A výsledek? Bůh musí být demokrat. Je to humorná ukázka, jak příznivci jedné či druhé strany zkouší ovlivnit věřejné mínění.
Skutečnost byla ovšem jiná. Hurikán Ivan Floridu těsně minul a ani jeden z těch tří živlů (Charley, Frances, Ivan) se lidí neptal na rasu, náboženskou nebo
politickou orientaci.
Antivirová ochrana Gmailu?
Po fázi poměrně masového šíření betatesterů služby Gmail pomocí
pozvánek se situace ustálila. Na přelomu srpna a září měly patrně žně automaty pro sbírání adres pro spammery. Lidé na různých diskuzních fórech a chatových službách bezelstně poskytli svoje adresy, aby získali adresu gmailovou. Je zajímavé, že pozvánky, které posílali uživatelé googlovského mailu novým zájemcům, byli velmi často vyhodnoceny jako spam.
Naopak Gmail, kam jsem si přesměroval veškerou poštu ze schránky na Seznamu, přesunul všechny zprávy do složky Spam. Nyní se již stav zlepšil. Patrně čeští uživatelé už Gmail naučili lépe rozeznávat, které maily mohou/nemusí být nevyžádané. Boj proti spamu je nekončící proces a Gmail se v tomto boji zlepšuje.
A co antivirová ochrana? Ta stále chybí. Gmail ale přeci jenom nějakou ochranu nabízí. Blokuje zprávy, které obsahují spustitelný kód. To je standardní chování mnohých poštovních serverů. Takové maily jsou blokovány i v případě, když
exe nebo
com soubory jsou komprimovány například do
zip souboru. Takto vypadá zpráva, kterou obdrží odesílatel posílající adresátovi na Gmailu zakázanou přílohu:
Hi. This is the qmail-send program at email.seznam.cz.
I'm afraid I wasn't able to deliver your message to the following addresses.
This is a permanent error; I've given up. Sorry it didn't work out.
<agibot_NOSPAM@gmail.com>:
64.233.171.27 failed after I sent the message.
Remote host said: 552 Illegal Attachment
Vzhledem k tomu, že dnes snad neexistují v případě náletů virů a červů jiné než podvržené adresy se toto řešení jeví jako nešťastné. Obvyklejší je doručit adresátovi neškodné torzo zprávy s upozorněním, že příloha byla smazána, například:
exe v zipu
===================================================
ATTACHMENT FILTER
===================================================
Zip file attachment: c:\WINNT\TEMP\rad64C50.tmp.zip
Examining zip file extension '.exe'
Zip file contains suspicious extension, removed.
End Zip examination...
A Gmail by určitě nemusel mít na seznamu všechny soubory s následujícími koncovkami, které se nesmí vyskytovat nejen jako příloha, ale také jako součást zazipovaného souboru:
ade; adp; bas; bat; chm; cmd; cnt; com; cpl; crt; dll; eml; exe; hlp;
hta; inf; ins; isp; js; jse; lnk; mdb; mde; mht; msc; msi; msp; mst;
pcd; pif; reg; scr; sct; shb; shs; url; vb; vbe; vbs; wsc; wsf; wsh;
app; fxp; prg; wmd; asf; asx; rar; tar; gz; bz2
Nehledě na to, že ta gmailová ochrana lze obejít přejmenováním souboru. To chytřejší systémy nespolknou.
20 slabých míst Internetu

SANS institut je organizace, která - kromě jiných aktivit v oblasti IT bezpečnosti - vydává průběžně
TOP 20 největších slabin na netu. Před čtyřmi roky byl sestaven první seznam, který obsahoval 10 položek. Od roku 2002 je Top 20 rozdělen vlastně na dva seznamy.
Najdete na nich 10 nejvíce zneužitelných slabin pro Windows a 10 největších slabin pro svět Unixu a Linuxu. Tento seznam je jakýmsi nepsaným standardem, který pomáhá při určení prioritních oblastí, ve kterých jsou nejvíce ohroženy naše sítě a počítače. SANS Top 20 je živý dokument. Obsahuje podrobné instrukce a odkazy, jak se s jednotlivými slabinami vypořádat. Na druhou stranu se základ seznamu příliš nemění. Porovnejte si
letošní a
loňské pořadí. Hlavní slabiny unixových systémů se týkají spíše serverových záležitostí, kdežto v microsoftím světě jsou minimálně polovinou z desítky slabin postiženy stanice, tedy osobní počítače.
Nevhodná kombinace operačního systému, webovského prohlížeče, mailového klienta je smrtící kombinací. Přidáme-li k tomu chatovací programy pro Instant Messaging a P2P software pro sdílení souborů, to už je pro mnoho hlavně domácích počítačů více než smrt. Takové počítače se stávají zombie stroji v sítích botů (tzv. botnets) a čekají až jim jejich páni dají povel... Podívejte se do logu svého firewallu. Bude tam nejspíš velká tlačenice
na portech 445, 135, a 139. Internet je nebezpečné místo. Tolik havěti, a tak málo času.
Perličky na dně
Takto to vypadá na Hrázi věčnosti v místech, kde žil Bohumil Hrabal. Nedaleko je Automat Svět. Ten je dnes ovšem umrtvený v dezolátní stavbě podepřené kůly. Čekáme, že se objeví perlička na dně Vltavy. Hladinu řeky měly předloni kočky básnivého prozaika až po krk. Dodnes je ta hladina ponoru zřetelná. Nezajdeme večer ke Zlatému tygrovi na hladinku pane Hrabale?
Chcete si vyzkoušet Gmail v Opeře?
Kolem 1. října proběhl postupně update webového poštovního klienta GMail. Co bylo
změněno, to už ti, co GMail používají, zjistili. To, že až teď byla přidána funkce ukládání rozepsané zprávy je jedním z důkazů o nedodělanosti služby. Přesměrování pošty je na GMailu další novinkou, u běžných webových poštovních služeb ovšem běžnou vlastností. Tato funkčnost společně s připravovaným přístupem k mail boxu skrze POP/IMAP nebude asi součástí webmailu zdarma. To by Google ztratil efekt sponzorských linků, které se v kontextu ke slovům v textu mailu zobrazují u pravého okraje okna. U česky psaných zpráv zatím žádné reklamní odkazy nejsou. Ale i v anglicky psaných mailech se
AdSense zobrazuje decentním způsobem.
Proces autentizace do pošty je chráněn pomocí zabezpečeného
SSL tunelu. Po přihlášení je přenos dat mezi klientem a serverem opět v otevřené formě. Pro mírně paranoidní povahy doporučuji se přihlašovat
https://gmail.google.com/. Potom bude i následná komunikace šifrovaná. Silně paranoidní jedinci ovšem mailbox na GMailu nemají, protože jim je Google čte, že. Mohou ale používat se svými kamarády třeba
PGP. To ovšem přicházejí o možnost ve zprávách vyhledávat, a to v jakémkoli poštovním programu.
Kdo si chce GMail jen vyzkoušet a nechce si založit účet, nabízím pokus. Už tu jednou byl a
La Trine učinil nepěknou zkušenost. Tedy zkuste se přihlásit jako "kazisvet" a druhé slovo je "nejsem". Uvidíme, jestli uvidíme.
A jak je to s funkčností v alternativním prohlížeči Opera? Žádná sláva, i když se blýská na lepší časy. Verze
7.6 Beta 1 už má být částečně funkční.
Andrew Gregory podává návod na bastl pro starší verzi Opery. Chcete-li podpořit vývoj GMailu pro Operu, můžete
zde.
Bublan děkoval Hučínovi
Soudní proces s
Vladimírem Hučínem má divnou pachuť. Stanislav Devátý, bývalý šéf BIS je advokátem bývalého pracovníka BIS. Další bývalý nadřízený Hučína v BIS, současný ministr vnitra
František Bublan byl u vypuzení antikomunistického
Dona Quichota ze služby. Vladimír Hučín svůj boj se Zifčákovým spolkem prohrává. Je ale nemožné, aby ho prohrál.
V 70. a 80. letech jako jeden z mála aktivně bojoval proti komunistickému režimu. Vyhazoval do vzduchu ideologické transparenty a pomníky, prováděl sabotáže. Za to byl odsouzen celkem na 40 měsíců odnětí svobody.
Po roce 1989 pracoval v BIS, kde byl poté považován za jednoho z nejschopnějších důstojníků. Neustále upozorňoval na to, že bývalí funkcionáři STB a KSČ nadále řídí státní správu. Vzhledem k tomu, že tyto osoby mají v bezpečnostních složkách stále značný vliv, byl kapitán Hučín odvolán a 7. března 2001 zatčen u svého lékaře. Ve vazbě strávil téměř dvanáct měsíců. Je vykonstruovaně obviněn z držení zbraní a zosnování výbuchu na přerovské policejní stanici 12.3.1999, při kterém zahynul jeden policista - v den, kdy naše republika vstoupila do NATO.
Proces s Vladimírem Hučínem je
tajný. Proč?
Čipové karty versus mobilní telefony
Minulý týden jsem si vyslechl zajímavou přednášku OnMoa z eBaňky. Mluvil o tom, za jakých předpokladů bude využití čipových karet zajímavé pro banky i pro obyčejné lidi. V době, kdy se na platební karty dostávají kromě magnetických proužků také čipy, vyvstává otázka, co na ty čipy ukládat? No třeba data potřebná k autentizaci, tedy přihlášení do různých informačních systémů. Tedy nejenom do internetového bankovnictví, i když to by mohlo být pro banky nejzajímavější.
Mohl by to být ideální autentizační nástroj. Bezpečný, přenositelný, použitelný pro více/všechny distribuční kanály. Dnes ovšem vítězí jiné nástroje s čipem, a to jsou mobilní telefony. Generovaná jednorázová hesla (tzv. OTP, One Time Passwords) jsou pohodlná i bezpečná. V porovnání s drahými autentizačními kalkulátory nebo komplikovaným řešením s certifikáty na disku/disketě určitě.
Mobil
+ Většina lidí má telefon téměř stále při sobě
+ Pro autentizaci není potřeba další předmět
+ Sám o sobě je distribučním/vstupním kanálem
- Vyžaduje podporu operátorů
Čipovka
+ Většina lidí má platební kartu téměř stále u sebe
+ Maximální bezpečnost
+ Při použití veřejných klíčů a certifikátů široké využití
+ Klient nemusí nic dalšího "zařizovat", dostane platební kartu a má i autentizační předmět
- K použití je třeba další příslušenství (čtečka, token) - další náklady, instalace
Co by tedy mohlo pohnout vývojem od mobilního telefonu jako autentizačního předmětu k čipové kartě?
1. Čtečka čipových karet bude standardní součástí PC
2. Pokles ceny čipových karet
3. Existence cenově dostupných důvěryhodných certifikátů
4. Jednoznačná podpora státní správy a spolupráce bank
Je to reálné?
Identita na internetu
Jsou lidé, kteří se na webu prezentují pod svou pravou identitou. Jsou to profesionálové, mnohdy
novináři, ale třeba také
kryptologové. Tito lidé nemají co skrývat a se spamem se pravděpodobně už také vyrovnali.
Pak je tu většina, masa anonymů. To jsou ti, kteří obvykle na diskuzních fórech předvádějí různé myšlenkové vylomeniny, často jen vylomeniny. Někteří z nich se bojí ztráty soukromí, někteří svými výkřiky do tmy se nebojí vůbec ničeho.
A nakonec je tu naše třetí skupina, pravděpodobně nejmenší, která se na inetrnetu pohybuje. To jsou
šťouralové, kteří mají hned několik
identit. Co je k tomu vede? Přejdou časem od virtuální identity k reálné? Nebo se zařadí do anonymního davu?
Kde všude je potřeba zvolit/vytvořit identitu? První je emailová adresa. Dále komunikujeme prostřednictvím chatovacích programů jako je např.
irc nebo
icq. Pokračujeme osobními webovskými stránkami nebo
blogem. Pak tu máme různé
komunitní weby pro
zvané. Moderní doba žádá internet banking a nakupování po internetu. Řekněte, dá se to zvládnout s jedinou identitou?