2.11.04
Cestovní doklady s chytrými čipy i v Evropě
"Je to otázka bezpečnosti. Vynalézavost teroristů je dosti velká, jeden prvek by se dal obejít," vysvětlil ministr vnitra Bublan. Přitom ještě v červnu došlo k dohodě mezi ministry evropských zemí, že do dvou let povinně zavedou pouze jeden biometrický prvek, zatímco druhý by byl dobrovolný. USA tlačí na 25 zemí, se kterými dnes mají bezvízový styk, aby biometrické pasy měly do 26. října 2005. Původní termín vypršel právě minulý týden. Sama americká administrativa však teprve nyní rozjíždí projekt na zavedení biometrických údajů. V USA se připravuje aplikace s digitální fotografií v čipu. Evropa je papežštější než papež?
Do konce tohoto roku má být hotova technická specifikace pro cestovní doklady evropských zemí. Od té chvíle mají plynout lhůty pro zavedení digitální fotky (18 měsíců) a otisku orstů (36 měsíců). Stanoviska jednotlivých zemí nebyla jednotná. Většina prosadila tento návrh, ale třeba Švédsko, Finsko, Estonsko a Lotyšsko nechtěli otevírat diskuzi o druhém biometrickém identifikátoru. Proč zrovna v těchto zemích hrozí nyní podle Američanů možnost teroristického útoku? Naopak Německo následováno Brity chce přitvrdit a uchovávat i digitální obraz duhovky.
Paměť čipu bude minimálně 32 KB, ale spíš bude prosazována velikost 64 KB. To bude stačit na foto 2 otisky prstů a textové informace. Biometrika bude tedy ze začátku sloužit k verifikaci (dotaz typu "jedna ku jedné"). To je ověření, že držitel pasu (čipu) je osobou, jejíž údaje jsou v dokladu. Nedochází k dotazu do centrální databáze. Souběžně však bude vznikat databáze o miliónech osob, identifikace (dotaz typu "1-n") by ovšem nebyla spolehlivá. To by muselo být zaznamenáno všech deset digitálních otisků prstů a digitální fotografie by musela být doplněna o soubor naskenovaných charakteristik obličeje. Otázkou zůstává zabezpečení integrity a důvěrnosti dat. Budou dat digitálně podepsána (kým)? Američané se rozhodli nešifrovat. A co Evropané?
Jak je vidět, vesmírní lidé a úředníci z Úřadu pro ochranu osobních údajů budou mít o zábavu postaráno. Přečtěte si něco o předávání osobních údajů o pasažérech v letecké dopravě ze zemí EU do USA. Je to na konci tiskové zprávy.
¶ 16:53
"Je to otázka bezpečnosti. Vynalézavost teroristů je dosti velká, jeden prvek by se dal obejít," vysvětlil ministr vnitra Bublan. Přitom ještě v červnu došlo k dohodě mezi ministry evropských zemí, že do dvou let povinně zavedou pouze jeden biometrický prvek, zatímco druhý by byl dobrovolný. USA tlačí na 25 zemí, se kterými dnes mají bezvízový styk, aby biometrické pasy měly do 26. října 2005. Původní termín vypršel právě minulý týden. Sama americká administrativa však teprve nyní rozjíždí projekt na zavedení biometrických údajů. V USA se připravuje aplikace s digitální fotografií v čipu. Evropa je papežštější než papež?
Do konce tohoto roku má být hotova technická specifikace pro cestovní doklady evropských zemí. Od té chvíle mají plynout lhůty pro zavedení digitální fotky (18 měsíců) a otisku orstů (36 měsíců). Stanoviska jednotlivých zemí nebyla jednotná. Většina prosadila tento návrh, ale třeba Švédsko, Finsko, Estonsko a Lotyšsko nechtěli otevírat diskuzi o druhém biometrickém identifikátoru. Proč zrovna v těchto zemích hrozí nyní podle Američanů možnost teroristického útoku? Naopak Německo následováno Brity chce přitvrdit a uchovávat i digitální obraz duhovky.
Paměť čipu bude minimálně 32 KB, ale spíš bude prosazována velikost 64 KB. To bude stačit na foto 2 otisky prstů a textové informace. Biometrika bude tedy ze začátku sloužit k verifikaci (dotaz typu "jedna ku jedné"). To je ověření, že držitel pasu (čipu) je osobou, jejíž údaje jsou v dokladu. Nedochází k dotazu do centrální databáze. Souběžně však bude vznikat databáze o miliónech osob, identifikace (dotaz typu "1-n") by ovšem nebyla spolehlivá. To by muselo být zaznamenáno všech deset digitálních otisků prstů a digitální fotografie by musela být doplněna o soubor naskenovaných charakteristik obličeje. Otázkou zůstává zabezpečení integrity a důvěrnosti dat. Budou dat digitálně podepsána (kým)? Američané se rozhodli nešifrovat. A co Evropané?
Jak je vidět, vesmírní lidé a úředníci z Úřadu pro ochranu osobních údajů budou mít o zábavu postaráno. Přečtěte si něco o předávání osobních údajů o pasažérech v letecké dopravě ze zemí EU do USA. Je to na konci tiskové zprávy.
¶ 16:53
